Natural Enemies- Sniper x Spy FF Part 2

20. ledna 2017 v 21:42 | Zero a Jackie |  Fanfikce
Šel jsem pomalu, nohy jsem měl z koberce uschlé, takže jsem se nemusel bát, že bych snad uklouznul. Když jsem se blížil k pokoji, očekával jsem vyhozené věci, ale nebyly tam.

Utíkal jsem, jak nejrychleji jsem mohl. Už v dálce jsem viděl Snipera, jak stojí zmateně před pokojem, tak jsem se v hlavě snažil vymyslet nějakou dobrou lež. Jakmile jsem k němu udýchaně doběhl, spatřil jsem na jeho tváři udivený výraz.

Chvíli jsem přemýšlel, jestli mu přiložit Sniperku k hlavě a nebo ne. Ty otevřené dveře mi byly podežřelé. ,,Modrý Spy, co se potuluje po základně červených?" Dostal jsem jenom ze sebe.

Výborně, takže nezjistil, že jsem ho pozoroval. ,, Ale no tak, mám stále Medicovu podobu, nikomu to tady nedojde." snažil jsem se nasadit své normální chování, ale bylo to těžké, byl jsem furt vyklepaný, což bylo dost vidět, když jsem se snažil strčit klíče do zámku, ale ruce se mi příšerně třásly.
,,Nevim, jak to děláš, ale cítil jsem tě i v té místnosti... Lidé musejí mít podivné choutky..." Přistoupil jsem ke dveřím a když jsem viděl, jak je z nějakého důvodu nervózní, strčil jsem do něj a vzal mu výrazně většíma rukama klíče. Rychle a efektivně jsem s krátkým, lehce zamračeným pohledem na Spye otevřel. Nechal jsem ho vejít.

Klepal jsem se nervozitou po celém těle, ale stále jsem si snažil udržet svůj nepřístupný výraz. ,, Eh, to sis na mě už tolik zvyknul Mundy?" vstoupil jsem do jeho pokoje a rozhlédl jsem se okolo. Nebylo to zase tak strašný, jak jsem si myslel, samozřejmě tu byl bordel, ale dalo se to vydržet. Sejmul jsem konečně Medicovu podobu a sundal jsem si sako, ve kterém jsem se pekl zaživa.

,,Dokážeš zjistit, před jakou dobou jsi použil to zneviditelnění?" Zeptal jsem se. Vstoupili jsme do jednoduché místnosti s obrovským střešním oknem nad postelí. Oranžovo - hnědá barva tu převládala. Byly tu dvě skříně, stojany na zbraně. Položil jsem svojí Sniperku na jeden ze stojanů a vedle něj, na skříňku svoje oblečení. Jo, bordel tu byl. ,,No, zvykl. Po nespočet misí, kdy to bylo ty nebo já. Většinou to byl tvoje rána do zad a zdrhla jsi pryč." Řekl jsem jenom, neutrálním hlasem. Přešel jsem ke dveřím, kde byla ona toaleta a umyvadlo, zrcadlo a skíň s čistým oblečením. Jenom jsem krátce vydechnul. ,,A teď mám svého největšího nepřítele za prahem mého pokoje... Jak pošetilé."

,,Uh no... Ano, ale proč tě to zajímá?" prošel jsem se po pokoji, abych zhodnotil situaci. Trochu mě znepokojovaly roztažené rolety, kterými bylo do místnosti pěkně vidět. Radši jsem je stáhl, nestál jsem o to, aby mě to prozradilo. Nad Sniperovou poznámkou jsem se musel pousmát. ,, Život je plný překvapení, že jo Mundy?" rozhlédl jsem se po pokoji. ,, Tak kde budu spát?"

,,Tak citím tvoji přítomnost jenom, když tam někde se mnou jsi..." Procedil jsem mezi zuby. ,,No, támhle je rovnou vedle té obří skříně postel." Ukázal jsem. Postel byla velká, ale bohužel jenom pro jednoho. To jsem si spinkával na velké posteli, letišti. ,,No, od dnešního rána obzvlášť," rejpnul jsem si.

,, Ale notak, jenom díky mě zažíváš zatím nejdelší sociální interakci od tvého narození," odhodil jsem sako na postel a hned za ním kravatu. ,, Můj bože, proč je tu takový příšerný vedro?"

Měl jsem chuť na něj snést salvu nadávek po mém, ale jenom jsem přivřel oči a ještě se krátce otočil na zakuklence. ,,Vy ve Francii nejste zvyklý na teplo, co? Tak alespoň podle tohohle si budeš pamatovat, jaké teplo mají v Austrálii." Zavrčel jsem krátce a otevřel dveře do koupelny. ,,Ty, tady."
Zakoulel jsem očima. ,, Myslel jsem si, že zrovna ty si tu ten pokoj "zateplil"." zamumlal jsem tiše a zalezl jsem do koupelny. Byl jsem rád, že nemusím do těch koupelen, co byly ve spodním patře, bylo dosti možné, že by mě tam někdo načapal... s kalhotama dole.

Kdyz mi proklouznul pod rukama, zastavil jsem ho. ,,Tam jdu ale teď já." Podmračeně jsem se na něj podíval.

,, Non, ty si se už sprchoval, teď je řada na mě." odstrčil jsem ho do sebe. ,, Ty se převlíkni tady," proklouznul jsem mezi jeho rukama do koupelny a zamknul jsem tomu pitomci dveře před ksichtem.

,,'Kay" řekl jsem jenom krátce a šel za ním, ohnul se u skříňky a vybíral si čisté oblečení. ,,Hnedka vypadnu, aby jsi měl soukromí, " řekl jsem klidně a otočil se, že výjde ven. ,,Narozdíl one mě." Procedil jsem rychle mezi zuby a zavřel za ním dveře. Obléknul jsem se do čistého oblečení. Vynechal jsem vestu, zbraň, mačetu a klobouk, který jsem si nechal na stole u postele. Zbytek jsem vyhodil do koše na špinavé prádlo a začal sbírat nepořádek, co tam byl. Takže jsem byl v košili, kalhotech, měl jsem brýle, svoje boty a malý kapesní nůž, který takhle nebyl vidět. Střešní okno ale šlo nahoru, do nebes. Otevřel jsem ho a zajistil ho páčkou. Otvíralo se vyklápěním. Vzal jsem si cigarety a popelníky, které jsem našel v nočním stolku. Vylezl jsem na postel a pak na střechu, která byla už upravená k tomu, aby se po ní lezlo nebo sedělo. Hlavně, když to byla střecha velkého pokoje.

Shodil jsem ze sebe oblečení a vlezl jsem do sprchy. Voda byla příjemně chladivá, bylo úžasné se trochu zchladit po těch tropech, co se odehrávaly v Sniperovo kobce. Po několika minutách intenzivního mytí a šampónování jsem konečně vylezl ven s ručníkem okolo pasu a s jedním dalším ručníkem, kterým jsem si utíral obličej, zatímco jsem chodil po pokoji a hledal kusy svého oblečení. Zajímalo by mě, kam si Mundy zalezl. Asi si šel pro něco dolů za týmem, nebo se šel podívat za tím svým stupidním ptákem. Vůbec jsem si během hledání oblečení nevšiml, že jsou v pokoji i schody na střechu.

Nebyly tam schody, stačilo prostě udělat krok z postele a už jsi byl na střeše. Leknul jsem si na záda a zapálil jsem si, dal se do klidu a nahlas si povzdechnul. S brýlemi jsem sledoval nebe a měl jednu ruku za hlavou.

Když jsem se konečně oblékl, stříkl jsem na sebe trochu kolínské a učesal jsem si vlasy dozadu. Zapřemýšlel jsem nad tím, za jakým účelem jsem sem vlastně přišel a tak jsem si založil ruce na hrudi a zavolal jsem na Mundyho. ,, Nemyslím si, že se tímhle způsobem naučíš být gentlemanem."

Obvykle bych s úst vypustil nějakou drzou nadávku, ale jenom jsem vydechnu kouř a dodal. ,,Vždyť ty taky kouříš jako fabrika.'' Zazubil jsem se, ale nevydal jsem k tomu žádný zvuk, aby to neznělo pohrdavě.


,, Nemyslím tohle," vytáhnul jsem si pohrdavě také jednu cigaretu. ,, Myslím to, že furt vyhýbáš tréninku." začal jsem prohledávat Mundyho mrazák, co měl v rohu pokoje. Snažil jsem se najít víno, ale on měl uvnitř jen plechovky od piva. ,,Merde."


,,Víno ti přinesu." Típnul jsem dokouřenou cigaretu a postavil se. Na střeše to znělo zajímavě, takové těžké kroky kožených bot. ,,Počkej tady," řekl jsem a bezhlavě se rozehnul po střeše domu.běhnul po střeše, až na konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.