Feathers 9.kapitola

26. ledna 2015 v 21:58 | Flyfall |  Příběh
Nejistě jsem plachtila ve větru a každou chvíli jsem myslela, že nějak moc mávnu křídly, ztratím rovnováhu a sletím dolů.
Nebyli jsme moc daleko od domu...
Už jsem ten třípatrovej barák viděla před sebou, pod alejí vysokých stromů smíšeného lesa.
V hlavě se mi rozezněla melodie jedné písničky, kterou mi brnkal na kytaru můj táta...
Rozbušilo se mi srdce.
Zavřela jsem pomalu oči a vnímala to okolo sebe, jak se mi vítr opírá do křídel, ten úžasný pocit volnosti.
Který jsem už dlouho necítila.
Rita a Tim spokojeně šli zase zpět, povídali si a smáli se.
Rita si chtěla zapálit cigaretu a Tim také, ale ještě předtím, než to udělal mu Rita bojácně vzala zapalovač, rozeběhla se a se smíchem bežela.
Tim na ní jen s úsměvem zakřičel, a rozeběhl se za ní.
Svítilo slunce. Bylo hezky.
Rita zahla na zcestí, kde jí už dohonil Tim a povadil jí do trávy.
Byl nad ní, rukama jí držel zápěstí každé ruky.
Rita na tuhle romantiku asi moc nebyla, ale nevadilo jí to.
Tim se k ní naklonil blíže a dívali se navzájem do očí.
''Jsi krásná...'' Pronesl Tim a pohladil jí pravou rukou po tváři, levou ruku dal blíže k její hlavě, aby neztratil rovnováhu.
''Nápodobně.'' Uculila se Rita na Tima.
Tim jí něžně políbil...

Ještě jsem chvíli letěla, viděla jsem kohosi vycházet z domu.
Malou postavu, snad v růžových šatičkách.
Dlouhé, kaštanové vlasy.
Nejistě jsem se přibližovala a zavrčela.
Podemnou jsem viděla zastavit postavu, která byla ale skryta pod stromy, ve stínu.
Přistála jsem a šla blíže k té malinké osobě.
E. Jack byl na kraji lesa a sledoval mě.
Tedy, neviděl.. No, to je jedno.
Cítila jsem tah v křídlech, když jsem je opatrně zatáhla.
Zamračila jsem se, na chvíli a vzpřímila se.
Tim s Ritou se zvedli, a šli tou samou cestou, kam chtěli jít. K domu.
Zapálili si cigaretu a pokuřovali.
Osoba se na mne otočila a viděla krásnou, malou holčinu se špinavými řůžovými šatičkami, medvídkem v ruce a uschlou krev, která jí tekla přes obličej.
''Jů, ty jsi krásné zvířátko...'' Řekla a fascinovaně se ke mě rozešla.
Ze dveří vyrazil Hoody.
Bral mě jako hrozbu. V ruce měl kovovou tyč.
E. Jack se rozeběhl, slyšela jsem jasné, rychlé kroky za mnou.
''Táhni zpět k Zalgovi, ty...'' Napřáhl na mě tyč. Proměnila jsem se do normální podoby a uskočila vedle, spadla na zem.
''C-Cože?'' Řekl překvapeně Hoody.
E. Jack udýchaně přiběhl. ''Nech jí, je to nováček...!'' Zakřičel, neměl masku a byl zamračený.
''Jé...'' Udivila se usměvavě Sally. ''Máš krásná křídla!'' Řekla holčičím, jemným hlasem.
''To není ta jedinná věc, co mě tíží...'' Řekla jsem a Jack se na mě neutrálně podíval.
Hoody se klidil pryč.
Přestala jsem se mračit.
''Počkej, Fly...'' Rozmluvil se Jack. Otočila jsem k němu hlavu a učítila jeho vůni.
Rita a Tim se vynořili z lesa. Blížili se rychle k domu.
Rita proběhla kolem mě a Tim ustaraně za ní.
Zastavila se v kuchyni, sáhla do skříňky a sáhla po prášcích na bolest.
Tim k ní přišel a vzal si taky, z jiné krabičky a z ledničky vytáhl dvě flašky studené vody, jednu podal Ritě a sam si jí otevřel, napili se a šli do obýváku.
Vešla jsem mlčky do předsíně, nezouvala se, každá místnost byla obrovská, strop byl nejméně tři metry vysoký.
Výzdoba byla podobná, jako v předešlém domě.
Tmavé, nebo šedé, bílé zdi, dřevěná obložení, podlaha, zdobené rámy, zajímavé, až deprsivní abstraktní malby na zdech.
Vlezla jsem do obýváku, kde Tim seděl a snažil se hrát Zeldu.
Rita ho s odhodlaným výrazem pozorovala.
***
---
Byla jsem v lese, sama a trénovala si celé odpoledne skákání, a tak.. Útoky. Vrhání nožem na stromy, což přesstavovaly lidi.
Přilétla jsem k domu a už se témeř stmívalo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Šnek Šnek | Web | 27. ledna 2015 v 17:23 | Reagovat

Skvělé jako vždy :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.